Liberec má svoji epopej
Reportáž Událostí v kultuře o nově otevřené Liberecké epopeji a jejích monumentálních obrazech.
Podívat se na reportážV Liberci jsme vytvořili místo, které se těžko popisuje několika větami.
Místo plné fantazie, lidských příběhů, humoru i hlubších otázek. Místo, kde se můžete smát nad nečekaným detailem a o chvíli později se zastavit u obrazu, který ve vás otevře něco osobního.
● Šlikova 406/9, Liberec
Možná znáte ten pocit, kdy vás něco pohltí natolik, že přestanete sledovat čas.
U našich obrazů můžete hledat filmové odkazy, objevovat skutečné lidské sny, drobné vtipy i věci, které vás přimějí se zamyslet.
Každý obraz skrývá další a další vrstvy. Každý člověk v něm může najít něco jiného.
Nemusíte rozumět umění ani znát malířské směry. Můžete se jen dívat, hledat a nechat se překvapovat.
Stačí zvědavost.
Tenhle obraz se jmenuje U jednoho stolu.
Je tři metry široký a vznikal při veřejném
malování v liberecké Oblastní galerii.
Do jeho podoby vstupovaly i nápady stovek lidí,
kteří se přišli podívat.
Dnes v něm návštěvníci poznávají známá
místa, kapely, sportovní kluby, nebo hledají
drobné scény a objevují souvislosti,
které jim na první pohled unikly.
Během komentované prohlídky se dozvíte, jak obraz vznikal, co se za některými motivy skrývá a jak do jeho podoby zasahovali samotní diváci.
A to je jen jeden z deseti obrazů
Liberecké epopeje.
Jsme Adam Windsor a Václav Kovář. Dva malíři, kteří se rozhodli zkusit něco trochu jiného.
Otočit klasické malířství naruby. Místo toho, abychom malovali každý sám v ateliéru, tvoříme společně na jednom plátně.
Před diváky a zároveň s diváky, kteří mohou přímo ovlivňovat výsledné dílo od prvních nápadů až po poslední tahy štětce.
Improvizujeme, reagujeme jeden na druhého, smějeme se a máme ruce od barev.
Diváci nám vyprávějí své sny, jindy přicházejí s vlastními nápady nebo přímo rozhodují o tom, co se na obraze stane.
Tomuto způsobu tvorby říkáme procesismus.
Liberecká epopej je naším dosud nejrozsáhlejším společným projektem. Rozhodně ale není posledním.
„Tři hodiny utekly jako nic.“
Věra Nováková · Mapy.cz · 15. 10. 2026
„Tento prostor má duši.“
Z knihy návštěv Liberecké epopeje
Někteří návštěvníci nám píší, že se chtějí vrátit. Jiní přiznávají, že do galerií běžně nechodí, ale naše obrazy je překvapily.
Taková setkání nám dělají radost.
Naše obrazy vznikaly před diváky, na veřejných malováních i za účasti lidí, kteří do nich přinášeli své vlastní příběhy. Některé okamžiky zachytili také novináři a televizní štáby.
Reportáž Událostí v kultuře o nově otevřené Liberecké epopeji a jejích monumentálních obrazech.
Podívat se na reportáž ↗Jak vznikají obrazy, do kterých svými nápady vstupují stovky lidí? Reportáž o Procesistech a jejich způsobu tvorby.
Přečíst a poslechnout ↗V pražském Biu Oko jsme společně s filmovými fanoušky malovali obraz plný filmových příběhů. Jeho vznik zachytila Česká televize.
Podívat se na reportáž ↗Naše obrazy jsou nejlepší naživo. Přijďte si je prohlédnout zblízka, poslechnout si jejich příběhy a najít si v nich něco vlastního.
Prohlédnout Libereckou epopej →